Získali další peníze pro klášter (MF DNES - srpen 2007)
V Chotěšově se uskutečnil velkolepý benefiční večer, jehož výtěžek putuje na záchranu památky
Chotěšov - Oživené prohlídky kláštera, historické tance, hudební a šermířská vystoupení a další pestrý program přilákal v sobotu do Chotěšova rekordních 1502 návštěvníků. Uskutečnil se zde již pátý ročník benefiční akce nazvané Večer pro klášter Chotěšov. "Vybrali jsme osmdesát pět tisíc korun. Část peněz pokryje náklady akce, další část výtěžku půjde na projekt Kup si své okno, který ve prospěch záchrany kláštera vyhlašuje obec, a za zbytek peněz nakoupíme postřiky a nářadí na údržbu klášterních zahrad," prohlašuje Pavel Říha ze sdružení Chotěšovská vlna, které akci pořádá už od jejích počátků. "Do Chotěšova jezdíme však už od roku 2000 na bezplatné brigády, vždy tři víkendy a pak jeden týden během prázdnin. Akci Večer pro klášter Chotěšov jsme vymysleli proto, abychom se stavem této kulturní památky seznámili co nejširší okruh veřejnosti a vyvolali zájem lidí o osud kláštera," dodává Říha.
Na programu se podílelo kolem dvou set lidí
Na organizaci letošního Večeru pro klášter Chotěšov se podílelo kolem dvou stovek lidí včetně účinkujících. Ti všichni se zapojili bez nároku na honorář. "Akce se rozrostla do obřích rozměrů. Její pořádání přesahuje možnosti dobrovolníků. Přípravy na akci nám zaberou v podstatě celý rok," uvádí předseda sdružení Stanislav Tomanec. Zchátralý klášterní komplex v Chotěšově zařadila v roce 2003 americká nadace World Monuments Fund mezi sto nejohroženějších památek světa. Klášter se tak ocitnul na seznamu vedle takových pamětihodností, jako je například Velká čínská zeď. "Žalostný stav kláštera má na svědomí armáda, která v něm sídlila od počátku padesátých let až do poloviny let sedmdesátých. Další devastace pokračovaly po odchodu vojáků, kdy byl objekt uzavřen. Klášter však nikdo nehlídal, takže do něj pořádaly výpravy nejrůznější vandalové," popisuje starostka Chotěšova Jaroslava Mathesová. Teprve po revoluci začala o záchranu a obnovu kláštera bojovat obec, která památku získala do svého vlastnictví. Jediné větší peníze na záchranu kláštera plynou z programu Záchrana architektonického dědictví. "Každý rok dostáváme něco málo přes milion korun. Peníze však sotva stačí na nejnutnější opravy," konstatuje starostka.
Potřeboval by přes miliardu
"Do kláštera se investovalo zatím kolem pětadvaceti milionů korun, ale celkové opravy by si vyžádaly částku přesahující miliardu a čtvrt," říká plzeňský architekt Jan Soukup, předseda občanského sdružení Klášter Chotěšov.
To má s klášterem do budoucna velkolepé plány. "Po spoustě let jsme konečně vymysleli, jak by se d
al klášterní komplex využít. Z části konventu, kde jsou ideální vysoké prostory, by mohl vzniknout depozitář pískovcových barokních soch, které
ve volné přírodě trvale ohrožuje déšť. Byly by tam i restaurátorské dílny. V prvním patře konventu bychom ch
zřídit muzeum, jehož expozice by se vázaly k historii kláštera i obce," popisuje Soukup. I s ostatními objekty má už sdružení konkrétní
záměry. "Začali jsme vyjednávat o umístění hasičského muzea jižního Plzeňska v letohrádku vedle kláštera. V prelatuře bychom zase chtěli zřídit obecní úřad s knihovnou a výstavními síněmi," doplňuje architekt.
Jana Němcová
